FF: Ber, nebo nech být: Kapitola 22 - Ples.

19. července 2012 v 17:51 | Annie. & Dracula. |  Drácula & Annie

Kapitola 22 - Ples.

(Snapeovi je v knize cca 38, ne jako jeho herci 65, proto si ho prosím představujte jako na této fotce, kdy byl ještě mladý.)


Nervózně stála před zrcadlem (ten den už asi po páté), v rukou svírala šaty a přemítala, jestli se bude Severusovi líbit. Především doufala, že se na ples vůbec dostaví. Věděla moc dobře, jak se k těmhle akcím staví, ale už jen kvůli ní se tam mohl ukázat alespoň na chvíli.
Podívala se na hodiny. Ples začínal za hodinu a ona z něj měla trochu strach. Nicméně se rozhodla konečně přestat pochybovat, a začala se připravovat. Ty šaty si zamilovala, jen si přála, aby tento názor sdíleli i jiní. Především jedna konkrétní osoba.
Snažila se o tom už moc nepřemýšlet. Přesto nakonec opět skončila před zrcadlem, tentokrát už připravená k odchodu. Na sobě měla oblečené krátké broskvovo růžové šaty, které měly sexy provokující výstřih do véčka a úzká ramínka a tak působily velmi romanticky a vyzývavě zároveň. Proto, aby potrhla celý ten dojem, zvolila jako účes něžné lokny, které splývaly až do půli zad.
Cítila se báječně. Ačkoliv se snažila nebýt přehnaně sebevědomá, musela uznat, že jí to slušelo. Obzvlášť dnes večer.
Naposledy se podívala na svůj odraz a poté se už vydala směrem do Velké síně. V momentě, kdy dorazila, mnoho pohledů směřovalo právě k ní.
"To je profesorka Wrightová?" zašumělo odněkud.
"To je kost, co?"
"Jo, to je ona. Je to divný mít nějakou profesorku, který je míň než sto let, co?"
"Nebuďte drzý, pane Lamberte," vložila se do toho Minerva. "Ááá, drahá, tady jste," zamávala na Ambru, hned jak si jí všimla. "Pojďte se k nám připojit," pozvala ji a Ambra ji následovala ke skupině dalších profesorů. Rozhlédla se kolem, jestli neuvidí jednoho konkrétního, ale očividně se ještě nedostavil. Nechtěla ovšem ještě ztrácet naději, proto se raději zapojila do rozhovoru s ostatními, aby myslela na něco jiného.
"Ahoj Ambro," zabručel chraplavý hlas těsně u jejího ucha. No, ucha - vzhledem k Hagridově výšce to byl nepřesný pojem.
"Hagride! Ráda tě vidím," řekla nepříliš přesvědčivě. Ano, ráda ho viděla, byl to její dlouholetý přítel, ale momentálně nebyla zrovna v nejlepší náladě. Tolik se na ten ples těšila a ten zatracený netopýr se ho rozhodl bojkotovat.
"Co ty tu tak sama?" vyhrkl.
"Nejsem tu sama, je tu plno lidí."
"Jo, ale vypadáš smutně," prohlásil rozhodně a tím si vysloužil pohled typu to je blbost.
"Nejsem. Jen se nebavím," odpověděla.
"Dobře, když to říkáš."
"Promiň," zahuhlala a natáhla se pro skleničku dýňového džusu. "A co tvá akromantule? Už pravděpodobně přerostla i Tesáka, co?" zasmála se.
"No jo, je to velká holka. Dělá mi radost, měla by ses na ni někdy přijít mrknout."
"Myslím, že to není nejlepší nápad, pokud mě nechceš vláčet na ošetřovnu. Pravděpodobně bych při pohledu na ni omdlela," pokrčila omluvně rameny a při představě velké osminohé chlupaté koule ji přeběhl mráz po zádech.
"Vona není špatná, vždyť to víš."
"Jo, ale je příliš veliká na to, abych se v její blízkosti cítila bezpečně." Obr se zasmál, ale musel ji dát za pravdu. Kdyby nebyl tak veliký, asi by z těchto přerostlých pavouků taky neměl dobrý pocit.
"No jo, heleď musím ještě o něčem mluvit s McGonagallovou. To víš, potřebuju od ní povolení na chování Norských draků ve Skotsku," uchechtl se nad tím. "Měj se a přiď někdy zas na čaj."
A než mu stihla odpovědět, zmizel v davu (obrazně řečeno, samozřejmě). Když sledovala odcházejícího Bradavického šafáře, všimla si jisté osoby, kterou by raději neviděla. Zaznamenala Nereidův výraz, když ji spatřil, ale snažila se ho nevnímat. Skutečně nebyl tím, o jehož přítomnost tolik stála. Přesto ale její ignorace nezabránila tomu, aby k ní přišel.
"Vypadáš dobře."
"Já vím," ušklíbla se. Ne, skutečně si s ním nechtěla povídat.
"Jen jsem se ti snažil zalichotit," zamračil se.
"Já vím," zopakovala.
"S tebou se tak krásně konverzuje."
"Já vím," řekla ten večer už potřetí. Přála si, aby teď stála v blízkosti barového pultu. Pokud bude stále tak neodbytný jako doposud, bude potřebovat víc, než jen dýňový džus. Nereid pomalu začínal ztrácet trpělivost, ale pořád to nevzdával.
"Umíš odpovědět i jinak, než jen já vím?" zajímal se. Tentokrát už svou univerzální větu použít nemohla.
"Zajisté," pokrčila rameny.
"Mluvíš jak Snape," postěžoval si a Ambra sebou trochu trhla.
"Mluvím úplně normálně," ohradila se podrážděně.
"Ty dnes nemáš nejlepší náladu, viď? Uvolni se trochu, jsou Vánoce."
"Ještě nejsou. Jen Vánoční ples," odvětila a znovu se rozhlédla kolem. Velká síň byla nádherně vyzdobená. Celé té kráse vévodil obrovský vánoční strom, který byl sladěný do barev všech kolejí stejně jako zbytek místnosti. Ambra obdivovala Minervu za to, že měla trpělivost tohle všechno připravit. Studenti se postupně hrnuli dovnitř a ona přemýšlela, jestli ředitelka bude mít i nějaký projev. Skutečně ji zajímalo ale jen to, jestli se Mistr lektvarů uráčí přijít. Její nálada se skutečně minutu od minuty horšila.
"Ty vážně musíš mít poslední slovo, viď?" pousmál se.
"Jen konstatuji fakt," odvětila.
"Beru to jako ano." Jejich rozhovor přerušil zesílený hlas ředitelky McGonagallové, která se hlásila o slovo. Chystala se na svůj první Vánoční proslov. Ačkoliv Ambra věděla, že by měla vnímat ruch kolem sebe, nedokázala své myšlenky zkrotit a soustředit se na cokoliv jiného, než otravného Neřáda po svém boku a stále chybějícího profesora lektvarů.
"…tak tedy, bavte se dobře," řekla nakonec a Ambra se opět vzpamatovala. Hudba se začala linout po místnosti a Nereid netrpělivě přešlápl.
"Jdeš tančit?" zajímal se a upřímně si přál, aby ho neodmítla. Nereidovi Reynoldsovi se neříká ne. Což bohužel Ambra moc dobře věděla. Její kolega byl neodbytný, a proto doufala, že když tentokrát neodmítne, tak ji dá pokoj.
"No dobře, ale varuji tě, že neumím tancovat," zalhala. Sice nebyla nejlepší tanečnice, ale dle názoru ostatních, tančila lépe, než jen obstojně.
"Myslíš, že já jo?"
"Upřímně? Ne," zavrtěla hlavou v pobavení a nechala se odtáhnout na parket. V okamžiku, kdy jeho ruce spočinuly na jejím těle, do Velké síně nervózně vstoupil podrážděný Mistr lektvarů. Ambra se nechala přitáhnout blíž, než bylo běžné mezi kolegy, ale k překvapení Nereida se neodtáhla. Nechtěla. Chtěla, aby Severus žárlil a byl ochotný to přiznat aspoň sám sobě.
Když vešel do místnosti, okamžitě očima vyhledal tu jedinou osobu, kvůli které se nechal přemluvit k účasti na téhle stupiditě. Zaznamenal její přítomnost na parketě a ve chvíli, kdy zalapal po dechu nad její krásou, si všiml, že tančí. A nejen tak s někým. Byla v náručí toho egoistického bastarda a tvář jí zdobil blažený úsměv. Co to má kruci znamenat?
S nenávistným výrazem ve tváři obcházel kolem tanečního parketu a v duchu si nadával, že sem vůbec chodil. Kvůli tomu, aby se díval na Nereida Reynoldse osahávajícího jeho přítelkyni, tu skutečně nebyl.
Má mu dát do tlamy hned, nebo až zachvíli? A proč se u všech svatých od něj neodtáhne? Jeho tok myšlenek se točil kolem těch dvou a rázem zapomněl na svou nechuť vůči slavnostním akcím. Ten slizoun jeden! Měl by mu rázně vysvětlit, jak se věci mají.
Ale napřed by potřeboval skleničku whisky. A nejlépe dvojitou!
Spěšně zamířil k baru, kde si také objednal. Barman, který byl bývalým studentem Bradavické školy, na svého bývalého profesora překvapeně zamrkal, když si objednal alkohol, ale raději nic neříkal. Měl trochu strach, že by ho to také mohlo stát život. Beze slova mu nalil, co požadoval a raději si hleděl svého a ostatních pití chtivých lidí kolem.
Hm.
Snape přemýšlel. Kdyby se býval hlásil k Ambře Wrightové, nedostal by se do situace, kdy si ji ten bídák začal přivlastňovat. Ne, kdyby totiž všichni věděli, že jsou pár, nikdo se zdravým rozumem a pudem sebezáchovy by se tak usilovně nesnažil si poštvat proti sobě vraha a bývalého smrtijeda.
Ne. Když už ho donutila, aby sem kvůli ní přišel, nenechá si ji přebrat nějakým slizkým frajírkem. Odložil prázdnou skleničku na pult, zhluboka se nadechl a vyrazil přímo k tančícímu páru. Ambra to samozřejmě zaznamenala. V duchu se pousmála nad tím, jak snadno dokáže Severusem manipulovat. Přesto na něj byla naštvaná, že se tu objevil tak pozdě, a že se snížila k souhlasu s výzvou o tanec od Nereida.
Doufala, že Severus neudělá nějakou blbost - jeho pohled byl patrně zastřen alkoholem.
"Neruším?" řekl a přiměl je zastavit uprostřed tance. Reynolds se na něj podíval vztekle, ale nakonec se zmohl jen na obyčejný povzdech.
"Děje se něco, profesore?" usmála se Ambra s hraným překvapením vepsaným ve tváři. Zatracená Zmijozelka, pomyslel si Snape.
"Ano, děje," reagoval bez váhání a obrátil se na Reynoldse. "Sundejte z ní ty své hnáty. Hned!" zavrčel a sálem se v tu ránu rozhostilo ticho. Nikdo z přítomných se neodvážil ani nadechnout. Až na zmiňovaného. Nereid se zhluboka nadechl a nasadil zabijácký výraz.
"Vy do toho nemáte co mluvit!"
"Ale mám!" zakřičel, až se rozlehla ozvěna.
"Severusi, uklidni se," vložila se do toho Ambra, nevšímaje si udivených tváří ve chvíli, kdy vyslovila jeho jméno.
"Co to má znamenat?" zalapal po dechu ten otravný Mrzimorský frajírek.
"Mohl bych se zeptat na totéž," zakřičel znovu a tentokrát se obrátil na svou přítelkyni.
"Uklidněte se! Oba dva!" zaječela a očima těkala mezi aktéry téhle šaškárny. "Děláte tu všem divadlo!" dodala a začala pochybovat, jestli byl dobrý nápad snažit se donutit obávaného Severuse Snapea žárlit. Začínalo to nabírat nebezpečné obrátky a Ambra se obávala, kam až tento střet může dojít. Obzvlášť, když oba byli posilněni alkoholem.
"V tom případě by bylo vhodné, abychom se odebrali někam, kde bude méně diváků," zahlaholil Snape.
"Fajn," ušklíbl se Nereid a probodával svého protivníka pohledem.
"Až po vás," usmál se falešně Snape a z každého slova překypovala nenávist.
"NE!" vyjekl někdo společně s Ambrou. Ten hlas patřil Minervě, která se zdála nadmíru rozladěná vývojem plesu, na kterém si tolik dala záležet.
"Můžete mi vysvětlit, co se tady děje?" přikázala přísně a rozběhla se vstříc davem k dějišti téhle frašky.
"Kolega Snape se zjevně nevyspal do růžova," vysvětlil Reynolds znepokojené Minervě. Ambra lehce zčervenala, když si uvědomila, že Severus Snape skutečně v noci moc nespal.
"Za to vy byste se rád vyspal se slečnou Wrightovou, že?" poznamenal. Ambra tentokrát nabrala fialový odstín a rozklepala se vzteky.
"Severusi!" zaúpěla.
"Děláš jako by to snad nebyla pravda!" ohradil se. Sálem to zašumělo. Vidět toho obvykle chladného netopýra v takovémto rozpoložení bylo vskutku… nevídané.
"Co vám je do toho, co já chci, nebo nechci!"
"Celkem dost, když se to týká mé přítelkyně!" zareagoval až příliš rychle a v tu ránu místnost opět utichla. Tohle bylo už na Ambru příliš. Tvářila se, že po obou každou vteřinou skočí a na místě je uškrtí. Minerva zase, že po tomto sdělení omdlí. Výraz ve tvářích většiny lidí - včetně Nereida Reynoldse - se změnil v naprosto nechápavý a zmatený. Takhle si Ambra odhalení jejich vztahu zrovna nepředstavovala. Netušila, že bude Severus reagovat takhle přehnaně, ačkoliv se to dalo pravděpodobně očekávat. A teď už to s jistotou věděla. Bohužel pozdě.
"Asi jsem špatně slyšel," dostal ze sebe Nereid.
"Slyšel jsi správně," odpověděla mu a otočila se zpátky na Severuse. "Ale nejsem si jistá, jak dlouho to bude ještě pravda," zamračila se na něj. Po tomto oznámení mu došel dech. Ambra se tohohle už dál nemínila účastnit a vykročila k východu ze síně.
Severus neváhal moc dlouho a dal se do kroku. Nerozuměl tomu, proč je naštvaná - to ona tancovala s tím zmetkem! Ambra cítila, že jde za ní a tak zrychlila. Nechtěla s ním mluvit. Alespoň do té doby, než se trochu uklidní a přestanou se jí do očí hrnout slzy, které šly potlačovat čím dál hůř. Mistr lektvarů byl však rychlejší než ona. Dohnal ji hned, jak poprvé odbočila, a chytil ji za zápěstí, aby ji zastavil.
"Neutíkej."
"Neutíkám. Jen s tebou prostě nechci mluvit. A pusť mě," řekla a vysmekla se mu.
"Takže mi nehodláš vysvětlit ten tanec s tím neřádem?"
"Až mi vysvětlíš tu scénu!" Zkřížila ruce na prsou, a když vypadal, že oněměl, dala se znovu do kroku.
"Tancovala jsi s ním příliš důvěrně. To jsem měl jen nečinně stát a dívat se na vás dva?!" odsekl a zastoupil jí cestu.
"Kdybys přišel včas, netančila bych s ním vůbec, Severusi!" řekla dotčeně a sklopila pohled. "Prostě jsem jen chtěla, abys přestal před všemi předstírat, že jsem jen vzduch," dodala a rychle setřela slanou cestičku, která jí kanula po tvářích. Bez dalšího slova do něj strčila a než se stihl vzpamatovat, zabouchla dveře svých komnat. Severus do nich naštvaně praštil pěstí, ale nesnažil se jít znovu za ní. Bylo mu jasné, že dnes večer si ji už usmířit nedokáže, jelikož sám byl vzteky bez sebe. Proto ji napodobil a zamířil do svého pokoje.
Ambra stála mlčky u dveří, za kterýma ho před okamžikem nechala stát, a ze všech sil se snažila nerozbrečet. Události posledních měsíců ji k tomu nutili až příliš často. Takhle si dnešní den skutečně nepředstavovala. Bála se dalšího setkání, protože s ním musela být nutně spojená další hádka. Nejhorší pro ni byl fakt, že za to vlastně může ona. Kdyby nebyla tak malicherná, a nechtěla, aby Severus žárlil, k ničemu z toho nemuselo dojít. Oni se teď mohli v klidu bavit na Vánočním plese - ačkoliv si nedovedla představit, že by se byl Mistr lektvarů na nějaké takové akci bavit - a ani jeden by teď nestál naštvaný ve svém pokoji.
Frustrovaně se zhroutila na postel a snažila se ignorovat to bzučení v hlavě. Dostala z toho všeho migrénu.
Shodila stříbrné střevíce, které dosud měla na nohou, na zem. Tak moc se snažila, aby jí to dnes slušelo a místo toho byla ubrečená a naštvaná. Ale svým způsobem dosáhla svého, toho o co se snažila dlouhý měsíc. Severus přiznal svůj vztah k ní, i když si nebyla jistá, zdali po dnešku ještě bude pokračovat. Oba byli tak tvrdohlaví, že si nedokázala představit, jak by si to v klidu a bez křiku vyříkali. Měla strach, že ať už se jejich hovor bude vyvíjet jakkoliv, skončí hádkou, která snadno může skončit rozchodem. Při této představě se jí zhoupl žaludek. Nechtěla ani pomyslet na to, že po těch měsících - co měsících, letech skrývání vzájemných citů, by mělo vše skončit jednou hloupou žárlivou scénou.

*

*
To jsou ty šaty. Líbí se? :)
Já - Drácula jsem zrovna psala popisovou část a protože mi popis moc nejde, tak jsem sem rovnou i přiložila fotku.

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Ms.Mee Ms.Mee | 3. srpna 2012 v 17:46 | Reagovat

Skvelá kapitola.
Paráda. Myslela som si, že to Netopier nevydrží a jednoducho vybuchne. A toho Neřáda by som najradšej pretiahla svietnikom. Aby sa k Ambre vôbec nepribližoval. Len čo narobil problémy. Aj keď vlastne za to môže ona sama, keďže s ním tancovala.
Mohla Netopierovi trochu viac dôverovať. Prišiel tam len kvôli nej a ona to trošku domrvila. No, škoda že ste nenechali Minervu omdlieť. :D

A šaty sú veľmi pekné. Dobre vybrané. ;)

2 Eňa Eňa | 13. ledna 2013 v 21:43 | Reagovat

[1]: Svietnik by nestačil... :-D Naňho treba veľkúúú panvicu :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama