Březen 2011

Škola je životu nebezpečné místo!... aneb jak se Annie smála

24. března 2011 v 18:30 | Annie |  Annie's diary
"Pak mě šoupnou do cvokhausu!"
"To je geniální!"
"Já vííím! Cha cha chááá!"

No to byl zas nápad!
Poučení pro dnešní den: Nikdy si nezkoušejte ďábelský smích ve škole! :D
Abych to nějak uvedla. Dnes jsem byla ve škole... ehm... logicky... mimochodem jsem teda zpátky z Itálie, dám vám sem fotky, až se dostanu k mamce na počítač, nuž bylo to super, ale tvrdá realita je zpět... návrat v sobotu v brzkých hodinách a pak pár dní bez netu a teď škola... Dneska se jen potvrdilo to, že vás škola může zabít! :D Případně zmrzačit nebo tak... protože já debil, si zkouším ďábelskej smích, že ano..:D

Ty dvě písničky nad textem jsou z muzikálu Touha... který jsem sice neviděla, ale ty písničky znám, protože je zpívá náš (= můj a mé nejlepší kamarádky W.) nejoblíbenější muzikálový herec a zpěvák - Zbyněk Fric. No... poslouchaly jsme to při španělštině... :D a když jsme šly z učebny, tak nějak přišla řeč na to, že jsme si nikdy nezkoušely pořádnej ďábelskej smích a já začla...:
To je geniální! Jáá vííím! Cha cha cha chá uuuáááá!
...
Sletěla jsem ze schodů...:D
Uklouzla jsem, spadla přímo na zadek, pořádně si ho narazila a sjela pár schodů dolů... Lidi na mě koukali jak na magora... a pár jich vypadalo docela vyděšeně...:D Jedna holka se ujišťovala, jestli mi nic neni... do tý jsem celkem silně vrazila:D ale fakt mi nic neni... trochu mě bolí ruka, jak sem se snažila chytit a práskla jsem se, kde sem mohla a ještě zbržďovala pád... no... a teda parádně mě bolí pr... zadnice...:D Narazila jsem si kostrč... přes den to šlo, ale teď se to nějak rozleželo...:D Já fakt přitahuju nehody... už od malička inklinuju k tomu, že se velmi brzo zabiju:D Blbý schody! Já vůbec nevim, co jsem dělala...:D Ale chápete, jdete a začnete zkoušet ďábelskej smích... to jako samo o sobě, ale dá se to přežít...:D ale vy jdete, začnete se ďábelsky smát až z toho uklouznete a slítnete ze schodů...:D To už je pro okolní lidi fakt moc:D no... zajímavý pohledy, zas trapas, já to přitahuju:D ale z tohohle jsem se málem složila smíchy:D:D:D

No, musím se jít napapkat, přichází čas poslední pravidelné dávky potravy:D tak ahoj všichni, mějte se krásně... a auuuu!:D No nic...

Annie♥

23. Března

23. března 2011 v 20:39 | Drácula |  The diary of Dracula
Zdravím..
..tak se po dlouhý době ozývám. Já vím, trvá mi to, ale když já nemám, co bych vám sem napsala. Není to tak, že by se v mém životě nic nedělo - naopak se toho děje docela hodně, ale rozhodně nejde o nic, co bych chtěla zrovna tady řešit. Opravdu mě nebaví mít třikrát týdně odpoledky až do večera, nebaví mě už ani jíst a spát. Jsem vyčerpaná ze školy. Mám totálně rozhozený metabulismus. Potřebovala bych změnu! A to pořádnou! Nejradši bych se vrátila do Egypta - cítila jsem se tam uvolněně, odpočatě a hlavně šťastně!:)

...
Taky vás tak štve, když se vám vaši přátele ozvou jenom, když něco potřebují, nebo se neozvou vůbec? Já si toho u jistých osob začínám všímat čím dál tím víc a rozhodně to není nedostatkem jejich času. Je to tím, že na mě serou, protože prostě pro ně nejsem dost důležitá... taky to znáte?


Mimochodem dneska jsou to 2 roky od doby co se zabili dva kluci při nehodě. Já je sice znala jenom od vidění, ale i tak mě to mrzí. Je to strašný. Opravdu. Kolem toho osudného místa projížím vždy, když jezdím k babičce..
Nenávidím auta, já to říkám furt, že jsou to vražedný stroje!


No.. to je asi tak všechno. Takže se mějte, váš pesimisticky naladěný..

I love snow, I love skiing and I love Italy... so good bye

12. března 2011 v 23:50 | Annie |  Annie's diary
Ahoj všichni, jak se dneska máte?
Dneska jsem přišla na to, že asi začnu poslouchat Christinu Aguileru, i když je to naprosto out of my style, ale vážně. Ona má tak neskutečně úžasnej hlas, tak silnej, tak skvělej... a i když je to mimo můj styl, asi se tomu nedovedu ubránit, protože je faaaakt dobrá. Já to věděla teda už dřív, ale po té, co jsem byla v kině na filmu Burlesque jsem ztracená:D

Ta je nádherná, je z filmu, jmenuje se Bound to you a já si jí naprosto zamilovala.
Tolik jí závidím, chtěla bych umět zpívat jako ona, ale s tím se člověk musí narodit... já zpívat neumim, přestože mám sluch... zkrátka to nedovedu a příšerně mě to vytáčí...:D Ale proto teď nepíšu, vlastně už bych měla dávno spát...


Slyšeli jste o tom, co se stalo - a děje - v Japonsku?
Je to hrozný, jsem z toho děsně přešlá, smutná už od včerejška a strašně mě to mrzí:( Modlím se za Japonsko, i když nejsem věřící... ale co zbývá, než doufat, že to zvládnout a držet jim pěsti? Vůbec nic:( Je to zkrátka na pytel. Řekla bych i něco horšího, ale nechci bejt sprostá...

Každopádně.
Ani kvůli tomu nepíšu. Píšu jen proto, že zítra velmi brzy ráno vstávám... a odjíždím s mamkou do Itááááálie. Miluju Itálii, je to úžasná země, úžasní lidé, úžasné jídlo, úžasný jazyk... a my tam jedem na hory, což je taky naprosto úžasný. A to nejen proto, že je to Itálie:D ale zkrátka proto, že už máme konečně prázdniny a já miluju lyžování a hrozně se těšim. Teda na tu cestu ani ne, ale do Itálie ano..:D

Takže se tu mějte krásně.

Annie:)

Hrát nohejbal ve dvou je fakt sranda, já nekecám!

9. března 2011 v 20:08 | Annie |  Annie's diary
Si no lo veo, no lo creo.
No, dneska jsem to viděla, takže už věřím, že je:D
Každou středu máme první hodinu tělák... je to součást našeho rozvrhu a je to fakt děs. Já většinou usínam za chodu. Ale dneska to byla fakt neskutečná sranda. Máme teď zavřené tělocvičny, takže máme tři možnosti. Buď jít do posilovny, ven a nebo necvičit... no já a W. jsme si dneska vybraly tu druhou možnost. Byla nám zima... ani si nedovedete představit jak hrozná zima nám byla, předevšim na ruce... ale šly jsme ven samy. Takže naše profesorka dávala majzla na ty v posilce, hodila nám pár věcí, ať si vyberem a nestarala se o nás...:D Samozřejmě jsme se mohly flákat celou hodinu, ale na to byla moc velká klendra... a tak jsme neomylně sáhly po míči na fotbal:) Jelikož fotbal máme obě z takovejhle her nejradši... chvíli jsme jen kopaly na bránu... a pak sme se rozhodly, že ze srandy zkusíme nohejbal. Síť tam byla na něj ideálně nastavená...:D a já lehala smíchy z toho, jak hrozně nám to nešlo. Obzvlášť mně... W. už aspoň nějakou zkušenost má, no já to hrála poprvý v životě a měla sem problém i přestřelit tu nízkou síť:D Místo jednoho hříště sme dost často používaly dvě a místo povoleného jednoho odrazu... tak většinou kolem čtyř bych řekla...:D A k tomu to byla taková pohoda! Prostě jako volná hodina, venku si čutat a nic vás nestresuje... takovejch těláků bych chtěla víc:D
[má sobotní snídaně]
Něco vám povim.
Diety jsou fakt na nic... teda ne, že by byly na nic, jako na nic, jakože nezhubnete... ale jsou na nic ve smyslu, že máte furt na něco chuť, máte hlad, okolo vás jí a vy ne...:D Já jsem se totiž rozhodla, že začnu konečně aktivně hubnout víte... a to je docela makačka vám povím... to chce naprostou změnu v zajetym životnim stylu. Tak třeba pití... začla jsem pít jenom vodu... ale víte co? Jak mi voda bez příchuti zrovna dvakrát nejede, tak mam furt žízeň a piju o dost míň než jsem zvyklá... krása, když máme doma aspoň džus bez sladidel:D A jídlo? Pravidelně pětkrát denně... nejsem sebevrah, kterej by přestal jíst... ale to je teda taky docela vopich, když sedíte v místnosti, kde je lednice asi dva metry od vás a brácha tam furt chodí něco jíst...:D No a to ani nemluvim o věcech, který mě drásaj nejvíc... sladký... Já jsem schopná klidně mít k snídani jogurt, k svačině nějakej light sejra, k obědu... no většinou tak dvě sousta toho, co nám dávaj ve škole, k sváče banán a k véče taky něco netučnýho... ale když pak máma domů celá nadšená přitáhne štrůdl se švestkama a mákem...! To je zkrátka TÝRÁNÍ! Samozřejmě, že člověk se slabou vůlí, jakou jsem já, neodolá a dá si... a pak si nadává, že to snědl a je rozmrzelej...:D Ale začla jsem milovat banány... nesleduju energetickou hodnotu banánů, jen vim, že když budu jíst banány místo čokolády, že to trochu znát bude...:D a taky jezdim na rotopedu... fůůů, to je hrozný:D Asi jsem se zbláznila... co můžu říct? Po cca. tejdnu jsem došla k několika závěrům...:
  • když pijete celej tejden vodu a pak si dáte šťávu, přijde vám děsně sladká... tak furt dolejváte, dolejváte a furt je to moc sladký... a když už je z toho jen obarvená voda, konečně vám to chutná:D
  • když si natáhnete sval na noze, pak jedíte na rotopedu, pak hrajete nohejbal a pak zas jezdíte na rotopedu... bude vás ta noha BOLET:D
  • ...začínám přecházet do stádia nechutenství... stačí, aby máma řekla slovo smažák (myšleno smaženej sýr) a zvedá se mi kufr...:D ale těžko říct, kvůli čemu se mi to stalo no...
  • když vydržím, tak nejspíš zhubnu...:D ale kdo to má kurva vydržet?:D
No... nechám hlad hladem, hubnutí hubnutim a půjdu konečně dodělat ten úkol z literatury. Tak se mějte. Slibuju, že zejtra nebo možná ještě dneska přidám nějakou povídku, kapitolu, část kapitoly... a nebo tak no...
Vaše Annie♥ se loučí...

Dneska jsem poprvé, brečela u klavíru bolestí... aneb jak Annie hrála a hrála, až jí z toho začlo hrabat...

6. března 2011 v 13:34 | Annie |  Annie's diary
Vangelis - La petite fille de la mer

Zdrasti. Kak ste? Dobre suhm. Ne govoria dobre bulgarski.
Fonetický přepis no, tohle už dávám a hrozně mě to baví:D Pak se ještě umím zeptat:
Kak se kazvash? - Jak se jmenuješ?
Kazvam se Anna - Jmenuji se Anna
Na kolko godini si? - Kolik je ti let?
Ja som na dvaiset - Je mi dvacet
(i když neni, číslovky neumim:D)
Zdravei - to je taky Ahoj
Leka nosht - Dobrou noc.

No je toho ještě víc, nebudu Vás tím tady unavovat. Jak se máte? To znamená to Kak ste? Jak se máte:D No nic... já celkem fajn... jen hrozně moc nic nestíhám:D Potřebovala bych prázdniny... bohužel je ale mám až ten poslední termín, jak jinak... příští týden no... Minulej tenden jsem byla celej tejden taková dost nachcípaná. V pátek už to trochu povililo, ale od soboty až do pátku... to bylo fakt maso:D Hlavně od neděle do úterý. No aspoň jsem nebyla ve škole. To mám z toho, že jsem nenosila svojí palestinu. Byla jsem před tim v pátek v divadle, krátký šaty a k tomu holej krk a zima... a už to jede, je mi to jasný:D Ale zase na druhou stranu, i když mi bylo v sobotu fakt děsně blbě, dokopala jsem se k tomu vstát z postele... a šli jsme s rodičema na film The Black Swan - tedy na Černou labuť.

A musim Vám teda říct, že mě to naprosto nadchlo. Četla jsem na to různý názory, ale já jsem byla vážně nadšená, jakože fakt jo. Ten film se líbil dokonce i mýmu tátovi, což je obzvlášť neobvyklý. Nebudu tu spoilerovat, jen řeknu svůj osobní dojem. Je to velkej film, vážně hodně silnej, člověka to osloví - nebo alespoň většinu lidí. A to nejen z hlediska příběhového, ale z hlediska vizuálního. Příběh zasazený do baletního prostředí - mimochodem už normálně tak dost hubená Natalie Portman kvůli téhle roli zhubla 9 kilo -, které je neokoukané a přináší zkrátka něco nového. Posedlost hlavní hrdinky Niny, tedy Natalie Portman, je chvílema možná až moc psycho, ale to rozhodně není na škodu. Sice se teď nějakou chvíli budu bát chodit za tmy od autobusu nebo i jenom do koupelny:D ale to nevadí, ono to časem přejde:D Zkrátka jsem tím filmem byla vážně uchvácena. Závěr byl dotažený k téměř naprosté dokonalosti, Labutí jezero jako celek, part Černé labutě... a už jsem u spoilerování, tak toho nechám. Každopádně to člověka donutí ke konci přemýšlet, jak to vlastně bylo celé myšleno... a vyložit si to po svém.

Natalie Portman za tuhle roli získala Oscara a já jí to moc přeju, protože si to fakt zaslouží, byla v té roli neuvěřitelná. Nedovedu si představit nikoho, kdo by to zahrál lépe než ona. Mám jí jako herečku ráda, možná je to tím. Měla krásný proslov a Černá labuť jí nepřinesla jen to nejvyšší filmové ocenění, ale i snoubence a následně i dítě, jelikož je momentálně tak v 7 - 8 měsíci těhotenství a na předávání jí to hrozně slušelo:)

No nic... zase melu totálně o něčem jiném, než jsem plánovala...:D Ta skladba, kterou máte nahoře, tak tu se momentálně učím hrát na klavír. Uchvátilo mě to a hned jsem musela tisknout a zkoušet a zkoušet. Jsem takový blázen, dovedu hrát klidně dvě hodiny, když mám co... ale dneska jsem to teda vážně už přehnala. Poslední dva dny jsem každej večer přepisovala kus další kapitoly BJS pro Elain a fakt mě z toho dost bolí pravačka...:D a dneska jsem hrála tak usilovně, až mi uniklo několik slz, když mě ta ruka začla bolet:D No nebylo to poprvý, co sem bulela u klavíru, párkrát jsem k tomu měla větší důvody... a já hraju především, abych se uklidnila... ale dneska to bylo fakt něco...:D A stejně jsem nepřestala... hraju a hraju až do úplného vyčerpání. A teď padám, protože už mě bolí ruka z toho, jak píšu na počítači.

Annie♥

Živote zpomal, nestíhám!

4. března 2011 v 19:17 | Drácula |  The diary of Dracula
Myslím, že nadpis mluví sám za sebe.

Omlouvám se za svoji věčnou nepřítomnost, ale za to může škola. Ach ano, trapná výmluva, já vím :D. Jenže můj rozvrh se rovná týrání studentů - 3x týdně do půl šestý a když příjdu domů, tak se musím učit, učit a učit. Ve středu kdy ve škole končíme jako všichny ostatní normální školy, většinou běhám s kámoši po městě a užívám si tu chvilku volna, než se budu muset zase učit, učit a učit ááááááááááž do zblbnutí.

Dneska jsem nešla do školy. Vážně jsem si nemohla vybrat lepší den :-/. Venku je konečně krásně, měla jsem jít s "kámošem" ven a byla jsem domluvená s kámoškou, že u nás přespí. Není to úžasné? A mě zrovna musí být zle. Pod*laná chřipka!


Mimochodem tyhle fotky jsou pořízená na policajní stanici. To víte, když musíte čekat, než si policajti dopijou kafe a dokouří.
Jojo, to byla pěkně "zábavná" sobota.

No.. myslím, že to už je tak nějak všechno. V mým životě se nic moc zajímavýho neděje no. Až na tenhle týdne, ten byl náročný. Takže potřebuju oddech. Chtělo by to druhé jarňáky. Nebo ještě líp - letní prázdniny. Slunce, teplo, pach potu.. :D


Tak já se s vámi loučím, pokusím se ozvat co nejdřív.
Váš unavený a nestíhající..