Únor 2011

Můj bejvalej vypadá jak Milo Ventimiglia... aneb jak se Annie zarazila nad tou podobností...

21. února 2011 v 19:26 | Annie |  Annie's diary
...bohužel ne bejvalej kluk, ale bejvalej kamarád... ale to je fuk:D Jen se mi prostě líbilo, že to můžu v nějaký souvislosti napsat jako nadpis...:D Ani nevím, jak mě to napadlo. Prostě jsem ho nedávno viděla v autobuse a úplně mi naskočil herec Milo Ventimiglia a já na to tak koukala a řikala si...
No ty vole!
ignorance
(Should I Stay or Should I go - The Clash)

Ano, zase vytahuju tenhle avatar, ale ani to nemá žádnej moc velkej důvod:D Jen jsem se dneska hrozně ztrapnila na angličtině a já nesnášim, když mam pocit, že si všichni ostatní myslí, že jsem blbá. Protože nejsem. Kdybych byla, tak mi to vadí taky...:D ale takhle mi to vadí ještě víc. Protože si nechci nijak fandit, ale myslím si, že blbá - ve smyslu hloupá - fakt nejsem. Ne víc, než spousta lidí z naší třídy, kteří si to o mně třeba i myslí. Nebo si někdo myslíte, že jsem blbá? No doufám, že ne... ale už to neřeším, fakt že ne. Je mi to jedno. Ať si to klidně myslí, já si taky myslim svoje... na to má každej právo...

Ještě k tomu Milovi... fakt je mu podobnej. Já jsem byla neskutečně v šoku. Je to starej kamarád... vlastně spíš kamarád mýho bráchy... ale tak znám ho... on si mě sice nejspíš nepamatuje, ale to je vedlejší. Ale fakt mu JE podobnej, já nekecam:D Možná je to jenom moje utkvělá představa, ale nemyslím si...:D Mám takovej děsnej pocit, každou chvíli, že vidím někoho, koho znám a poznám... a ten člověk si mě nepamatuje:D Nechápu, čim to je... to sem se tak změnila? Nebo mě jenom ignorujou? Nebo mají fakt tak blbou paměť? Těžko říct:D

Koukám, že blog je čim dál tim víc bez inspirace. Sledujete téma týdne? Tenhle týden je to Sex, minulej tejden Rasismus... já snad ani radši nechci vidět ty články, který někdo na tohle téma splodí... Jako pokecat, možná... ale psát o tom celej článek? Ne, děkuju. A rasismus? To už tuplem ne, ještě by si někdo řekl, že sem rasista, a to nejsem...
annies hair
Včera jsem se dokázala naprosto úžasně inspirovat článkem mé milované Moon, ještě jí tam musím napsat komentář, ať to ví z první ruky:D a to kvůli tomu, co napsala o studiu cizího jazyka. Já osobně jsem si naprosto jistá tím, že na bulharštinu si žádnýho soukromýho učitele hledat nebudu, protože já na to nemám a rodiče by mi to nezaplatili. Stejně tak nějaký kurz... myslím, že by to bylo i částečně proto, že by máma nechtěla, abych se učila jazyk tak podobnej ruštině, ale to je zase jiná věc:D Rozhodla jsem se tedy pro samostudium z video nahrávek. A už umím říct několik málo základních frází a jsem na sebe hrdá. Našla jsem naprosto úžasnou stránku, na kterou jsem se registrovala...:

http://www.learn-bulgarian.net/

A hrozně mi to vyhovuje. No je to sto základních frází a vět... no až to budu mít zmáknutý, jakože to bude nějakou chvíli trvat, zkusím si najít nějakou další. Ale jsem pro to zapálená. Co nějakej trapas na ájině, nebo že nic neumíme ze špániny... tohle je jazyk, kterej mě láká... protože mám v Bulharsku kořeny o kterých vím. Kdyby děda žil a já ho požádala, jestli by mě to nechtěl aspoň trochu naučit, myslím, že by to udělal. Ale vlastně to jistě říct nemůžu. Nevím jaký byl, nepamatuju si na něj... závidím lidem, kteří mohli s prarodiči strávit tolik času. Můj děda umřel, když mi byly 4 měsíce... a ten druhý, to mi byl asi rok... ale to si jistá nejsem... Chybí mi... Je blbý řikat, že mi chybí, když jsem je vlastně ani neznala? Myslím, že ne... myslím, že je to celkem normální. No... co se dá dělat, o tomhle fakt mluvit nechci. Jen děkuju Moon za ten skvělej článek a mějte se famfárově!

Annie♥

Обичам те... aneb jak si Annie na Valentýna tak trochu hrála...

15. února 2011 v 19:25 | Änni♥ |  Annie's diary
annies hair
Hola! Que tal? Hoy tenemos un profesor de Espaňa y... me gustaba la hora con él... Opiné que está... extraňo, pero yo pienso que está muy simpático... Pero... yo creo que vosotros no habláis espaňol... pues... 

(Antonio Banderas y Los Lobos - Cancion del Mariachi)

Ahoj. :D Jak se máte? Dneska jsme měli na španělštinu supl jednoho profesora, kterej ze Španělska pochází. A vážně mě to bavilo. Po dlouhý době mě zase bavila španělština! Třída, která ho má normálně, by za něj měla být ráda... Dřív jsem si myslela, že je divnej, ale teď musím říct, že je naopak docela sympatickej... Zhodnotila jsem to tak, že asi ne všichni tu umíte španělsky, jen sem byla v rauši:D Určitě je to gramaticky špatně - na to, že se učíme španělsky skoro 6 let toho fakt moc neumíme - ale to je mi fuk. Vždycky se mi ten jazyk líbil... ale pořád se nám střídají profesoři, nikdy jsme neměli nikoho pořádnýho, kromě loňska... a tu, co máme letos fakt nemam ráda... teda jak kdy, ale jako učitelku fakt ne, protože učit neumí... Ale dneska, díky profesoru XY mě zase bavila... a dokonce sem mu celou dobu rozuměla... a navíc nám to pořádně vysvětlil... Holka, co jí máme na konverzaci, je sice taky strašně fajn, ale ty zbylý tři hodiny hrůzy z tou naší českou učitelkou na špáninu to nezachrání...

Tykali jste někdy nějakýmu profesorovi?

Já vím, divnej dotaz, ale tak mě to napadlo... profesoru XY jsem teda netykala, ale jinak je to mezi španělama naprosto normální, že si všichni tykaj. Takhle jsme si s Lis nedávno potykali s jiným profesorem... říkejme mu dejme tomu 'Juan', i když se tak nejmenuje:D Měli jsme ho taky na supl, což nebylo poprvý, ale byla to sranda taky...:D Je na naší škole už celkem dlouho, ale s jeho češtinou je to stále takový roztomile rozpačitý...:D No prostě na něj kvůli třídnici: "Pane profesore, mohl byste se tady podep -" a "Juan": "No no no no, me llamo Juan! Vale?" ("Ne, ne, ne, jmenuju se Juan! Dobře?") A okamžitě ke mně natáhl ruku. "Y tú? Que te llamas?" ("A ty? Jak se jmenuješ?"). Ruku jsem váhavě stiskla a dostala jsem ze sebe jen dost vyšokované: "Anna. Me llamo Anna." ("Anna. Jmenuju se Anna") a on česky odpověděl: "Těší mě", obrátil se na Lis a celý proces se opakoval... no málem to se mnou šlehlo. Od teď si obě tykáme s profesorem, kterýho ani nemáme a k tomu je to španěl a k tomu je pěknej! :D

S Lis tykáme ještě jednomu profesorovi. Asi bych to ani neměla řikat:D ale je to tak. To je teda čech... občas dělá, že ho to hrozně rozčiluje, ale víme, že je mu to jedno... hlavně ho nemáme a ani nikdy mít nebudeme... jen jsme na něj měli hrozný štěstí, páč s náma jezdil jako doprovod na školní exkurze... na tý první jsme mu začaly tykat... a prostě mu tykáme furt... neni to divný, naopak. Je divný mu vykat, přestože jsme musely, když byli v okolí jiní studenti (teď tenhle rok, když sme byli v Británii na začátku školního roku) a nebo profesoři no... Ale to sem trochu totálně odbočila od toho, co jsem chtěla říct:D No nevadí... Teď se k tomu dostanu...:D
happiness
Valentýn.
Hm, hm, hm...
Upřímně, naprosto upřímně... dřív jsem to tak nějak řešila, ale čim sem starší, tim víc mimo mě to jde. Já tenhle svátek neuznávám... protože v tom vidím jen komerční svátek... ani ne svátek, jako spíš obchodní kampaň... a všude růžová... na zamilovanej pár v obchoďáku na Valentýna nenarazíte... tato na obří plyšový srdce na každym rohu... Je to další náplava, kterou já prostě slavit nebudu... stejně jako u mě budou vždycky na prvním místě Dušičky, před Halloweenem, Ježíšek před Santa Clausem... tak budu příznivcem 1. Máje mnohem radši než Valentýna. Co je na 14. únoru sakra romantickýho? Venku klendra, bahno a lezavo... kdyby byl aspoň ten sníh, tak neřeknu, ale takhle...?:D

Možná si říkáte, že tohle všechno prohlašuju jenom proto, že jsem sama... Jo, sama sice sem, jo, kluka nemám... těžko říct, za jak dlouho budu mít, ale i kdybych ho měla, můj názor to nezmění. Stejně jako potencionální novio nezmění můj názor na Halloween a Santu Clause v ČR, tak nezmění můj názor ani na Valentýn. Copak vůbec musej existovat takovýhle svátky? Láska se má přece oslavovat každej den, ne jednou za rok... A když už, tak aspoň když kvetou stromy a ne když je na každym kroku louže:D

Každopádně jsem se včera hodně nudila:D
Ani ne... neměla jsem na počítači moc času, ale tohle mě hodně bavilo dělat, nedělala jsem to jen tak, byla to jedna soutěž, ale neřešte... Každopádně jsem přeložila frázi: "Miluji tě" do 112 jazyků... :D Počítám teda i češtinu. Ale né, že bych byla chytrá a našla si to někde na netu rovnou od začátku, já to jak debil dělala v google překladači a pak si našla jednu anglickou stránku a tam z toho milionu jazyků vybrala nějaké další... No... každopádně něco pro zábavu, občas je to docela vtipné...:D Ty, co jsou tučně jsem věděla i bez slovníku ještě před tím... až na tučnou maďarštinu, tu sem zvýraznila jenom proto, že mě to pobavilo:D No... některé i jiné, co jsem nevěděla, bych dovedla přečíst, ale to je asi tak celý:D No... já už mizím...

Änni♥


Je m'appelle Anna et j'aime voyage... aneb jak Annie zažila šok!

11. února 2011 v 22:23 | Änni |  Annie's diary
Je m'appelle Anna, je suis tchéque et j'aime voyage...


(...et Je suis malade - Lara Fabian)
Dear diary...
Tohle Vám musím říct. Zažila jsem neskutečný šok. Ale jsem naprosto totálně nadšená a šťastná! Abych začala od začátku. Moje máma měla minulý týden narozeniny, kulatiny... no ona to číst nebude, takže můžu říct, že měla padesátiny. Což je paráda... jenom brácha furt nevyzvedl ten dárek, kterej jsme jí koupili, takže je to docela na pytel... no nevadí...:D Každopádně... táta jí přinesl takovej divnej balíček... tak jsem netušila, co to je, jelikož mi to neřekl... Máma to rozbalila a na tom nápis: ČEDOK. Tak jsem si říkala, skvělý, táta jim koupil zájezd pro dva, to je tak hezký... Máma po mně chtěla, abych jí to přečetla... a najednou vidim Anna K*****á na prvním místě a pod tim jméno mojí mámy a já jako padám... cože?
paris
[fotka z dílny talentovaného fotografa - http://www.martinfaltejsek.cz/]
Táta to nazval 'předčasný dárek k narozeninám' a já myslela, že se asi zjančim....:D Protože víte co? Můj táta mámě koupil zájezd pro dva do Paříže a to na duben... je to na čtyři dny... Už si o tom s mámou povídáme roky... a jelikož můj táta Paříž nesnáší, tak s mámou jede kdo? No? No?? Já! Já jsem tak šťastná... já se nechci vychloubat, nebo něco podobnýho, nechci, abyste mi záviděli, jen jsem to prostě potřebovala říct, protože jsem nadšená a nadšením mi skoro praská hlava! :D Myslela jsem, že tenhle sen se mi nikdy nesplní a ono jo!

Můžu si škrtnout jeden ze svých snů:)
Tenhle se totiž v dubnu uskuteční.
Děkuju ti, tati!

To jsem vážně nečekala a hrozně se těším.
Možná to nebude taková paráda, jak si to představuju, ale stejně.
Těším se na fotku před Eiffelovkou... jednou sama, jednou s mámou... bude to skvělý, nemůžu se dočkat, fakt ne :) Jsem zkrátka nadšená.

Od září jsem začala chodit na francouzštinu... takže všechny ty věty, ty tři věty, který jsem napsala, dokážu vytvořit sama bez pomoci slovníku:D ale to je asi tak všechno, co umím...:D Je to smutný, ale je to tak no... :D Zrovna francouzština je fakt hodně těžkej jazyk... tak jsem na to zvědavá, protože francouzi odmítají mluvit jinak než francouzsky... no... no... uvidíme:D

Ještě na závěr tohoto článku jsem chtěl jen říct, že hrozně děkuju Jeanette ze stránky http://pure-imagination.blog.cz/, jelikož mi po jednom z mých komentářů na její skvělé stránce řekla, že nakreslí oko, které mi věnuje... a taky to udělala a je naprosto perfektní! :)

No není úžasný? Ta holka má fakt neskutečnej talent!
Loučím se s vámi moji drazí.
Salut!

Änni♥

Tisíc a jedna noc.

9. února 2011 v 13:30 | Drácula |  Serials
Ciao.
Témeř na všech diskuzních fórech se rozebírá jedno téma - telenovela, kterou nasadila Nova, jako stvůj triunf do hlavního vysílacího času - Tisíc a jedna noc.
A to bych nebyla já, kdybych nedala najevo svůj názor.

V neděli jsem se ze zvědavosti koukla na první díl, abych zjistila, proč tomu všichni nadávají. Ano je to telenovela a na telenovely se plive, tak proč bych si taky neplivl/a, že? Tyhlety věčně omletý názory typu odpad, sra*ka mě vážně vytočili. Málokdo z nich viděl aspoň minutu a už si to dovolil hodnotit.
A proto jsem se rozhodla, že se na to podívám.
Viděla jsem prvních pár dílů, co bylo zatím odvysíláno.
Tisíc a jedna noc

Ve chvíli kdy přišla hlavní hrdinka Šeherezáda do domu rodiny svého zesnulého manžela, přitom stála půl hodiny na místě, zatímco ji jeho rodina zabíjela pohledem a vrcholem téhle ponižující situace byla šíleně vážná hudba, která nabouzela dojem obrovské katastrofy, pochopila jsem.
Herci přehrávali, každou chvíli z nich někdo brečel (často bez důvodu) a přitom hrála strašně tragická hudba. Když hlavní hrdina, plešatej modrookej Onur s kamenou tváří, zrovna neurážel Šeherezádu a nedával najevo své pohrdání ženami (každá z nic je děvka), tak se svým nejlepším kamarádem rozebírali nejoblíbenější pohádku z dětství ("Ta nová architektka Šeherezáda se jmenuje stejně jako ta postava z tvé oblíbené pohádky, Onure").


Všechno je to na hovno.

6. února 2011 v 18:50 | Drácula |  The diary of Dracula
Aloha!

Nečekejte nějaký duchaplný optimistický článek. Ne, ne, protože mě optimismus definitivně opustil.
Mám jarní prázdniny a jako vždycky musím tvrdnout u babičky na vesnici. Jsem tu už od pátku a musím tu být ještě další týden. Tohle jsou snad ty nejhorší prázniny ze všech. Ba ne - jsou ještě horší.

A víte co mě na tom všem štve? Jsem na notebooku, plno mých kamarádů je online a nikdo se ani neozve. Dokud jsem byla doma, všechno bylo v pořádku, ale teď, když už z nudy skáču do sněhu se nikdo neozve. Jako bych ani neexistovala.

Já chci domů.
Chci, aby bylo zase všechno v pořádku.
Chci se hádat s rodičema.
Nesnáším to místo tady, protože vždy, když jsem tady, se NĚCO posere.
Ááááááááá!


Váš nasraný, smutný, rozčílený, znuděný a vydepkařený..
Drácula

When people run in circles, it's a very, very... aneb jak se Annie zbláznila do další písně

5. února 2011 v 14:58 | Annie |  Annie's diary
Gary Jules - Mad World
I find it kind of happy... find it kind of sad...
annies hair
Dear diary,

mám pár novinek...
1. pozitivní myšlení je celkem těžké, když člověk každej den píše nejmíň jeden test...:D ale tak stále se to dá... i když je to složitý...:D
2. dostali jsme oficiální pokyn ke klauzurám z výtvarné výchovy = jak si mám do háje udržet pozitivní myšlení, když mám našemu profesorovi 8. 2. říct, jaký je moje téma a já ještě 5. nemám ani tušení??? F*CK:D
3. nejspíš propadnu z IVT... tohle není moc pozitivní, já vím...:D ale stejně. Bude to dost děs... doufám, že mě zachrání ta část půlroku, kdy budeme dělat webovky, protože ta statistika už mě nejspíš brzo zabije...:D

konečně jsem se rozhoupala k tomu, dát vám sem fotku mých vlasů. Tohle je focený hned večer po té, co jsem byla ostříhána... teď už to tak pěkný neni:D Víte, tak rovný. Měla jsem je narovnaný, já mám normálně dost vlnitý vlasy... ale tak to je jedno. Tahle fotka je upravená, ta barva neni přímo takováhle, hodím vám sem i neupravenou:D ale utvrtila jsem se v tom, když jsem to upravovala, že příště půjdu do trochu tmavší... ale je to fakt super barva, i ta, co to je doopravdy, žeru to:)

annies real hair:D
Takhle to vypadá ve skutečnosti no...:D ale stejně se mi to líbí:) Chtěla jsem jít do modrý, ale to by mě doma asi zaškrtili. Štve mě, že ani nemůžu bejt za rebela:D Moje máma mi řekla, ať si tam necham udělat, co chci, že je to moje hlava... a mýmu tátovi je to taky fuk...:D Akorát, když jsem s tím přišla, tak pronesl: "To ti cestou spadl na hlavu kýbl s oranžovou barvou?"

MOOOOC vtipný.
Nejradši bych měla ale celou hlavu... v podobnym odstínu:D Jak jsem řekla, jak Hayley Williams. Ale řekla bych, že to asi stejně neudělám. U kadeřnice by to stálo moc, a kdybych si to dělala sama, dopadla bych nejspíš příšerně. No, uvidíme... Myslím, že to by byl pro lidi větší šok, než když jsem přišla jenom s timhle pruhem. Ale teda Elain kolem mě furt chodila a zkoumala to...:D Potřebovala si nejspíš rozmyslet, jestli se jí to
haircut

líbí, nebo ne... Já jsem si řekla, že je mi fuk, komu se to líbí a komu ne, jsou to moje vlasy, tak si s nima můžu dělat co chci...:D K tomu nadpisu ale konečně...

Má BFF Lis se rozhodla, že zkrátka najde písně, který zná, stáhne si je a konečně bude vědět, jak se všechny jmenujou. No našla tuhle, kterou už jsem dlouho před tím znala... ale ani jedna z nás nevěděla, jak se jmenuje. Teď už to obě víme a já jsem se do ní znovu neskutečně zamilovala. Musím jí pořád poslouchat, furt dokola a dokola. Dokonce jsem si stáhla noty, je to neskutečný:):D Vážně láska na první poslech... hrabe mi? Možná... ale je to prostě perfektní song...:)

Tak já zase pádím... článek naprosto o ničem, ale já se čas od času zkrátka potřebuju vykecat:D Co vysvědčení vlastně? Ani jsem se neptala... já nakonec skončila celkem dobře..:) Žádná čtyřka, což je u mě vejlkej úspěch... zato trojky skoro ze všeho:D ale to jsou detaily... u mě je trojka z fyziky zázrak! A z češtiny, ájiny a špániny mám dvojku náhodou:) celkem nepochopitelně... ale mám...:D A taky mám dvojku z výtvarky, což je naprosto neskutečná potupa... ale je to tak, že máme i dějiny a půlka známky je za test z dějin a druhá za tvorbu... takže mám 2... protože test jsem napsala za tři:(:D a referát se mi počítá až do dalšího pololetí, bohužel... tak ahoj...

Annie♥
i just tried something...
...to jsem jen něco zkoušela...:D líbilo se mi, že byl ten pruh takhle dobře vidět, tak jsem to vyfotila, ale do školy to takhle nosit nebudu... hlavně proto, že to nedrží:D