Říjen 2010

"Dejte tu hubu do O!" aneb jak se Annie zapsala na francouzštinu...

23. října 2010 v 19:44 | Annie |  Annie's diary
Je suis malade...
To je i jedna písnička, kterou miluju... a konečně vím, co to znamená... a to ne proto, že bych si to přeložila, ale proto... že jsem se přihlásila na francouzštinu! :D A je to teda fakt něco :D Vážně z toho umírám... ta naše profesorka je fakt skvělá :D Je to kroužek pořádanej u nás ve škole... a hrozně mě to baví :D Tak jako třeba povel...: "Zakňourej nosem" je fakt originální :D A nebo teda viz ten nadpis... "Dejte tu hubu do O!" :D A že sme jí měli do O skoro furt... a vypadali jsme jak totální idioti... ale musíme jí mít do O... prej mi fakt šlo kňourat... a nosovky... no to kňourání nepřejde :D ale ty nosovky asi jo, protože mám momentálně rýmu... Je suis malade... ale až nebudu, tak mi to už určitě nepůjde... ale tak uvidíme...
alea acta es
Zjistila jsem, že mi tam vypadlo i... myslím, na tom avataru... je to alea iacta es... a já tam to i nemám... to mě štve:D No nevadí... Co se týče mojí nálady... jsem taková mírně deprimovaná... protože bych hrozně chtěla psát, ale vůbec mi to nejde...:( Ale ne teda kvůli tomuhle deprimovaná nejsem... jen jsem dneska byla s rodičema a bráchou na chalupě... kam jsem jezdívala každý léto a milovala jsem to tam... ale teď to tam vypadá hrozně... je to strašně depresivní, když to tam vidím... já nevím... prostě... je to děsný...:( Ale na hřbitově mě napad námět na novou povídku:D jen to musim trochu víc promyslet, než začnu psát... mám toho rozepsanýho a rozmyšlenýho strašně moc... takže bych to nehrotila... ale bude to zajímavý, doufám... pokud se mi to podaří nějak rozepsat:)

Tak buďte zvědaví, já jsem taky... mějte se famfárově... :D a zatím ahoj... měla bych někdy výhledově přidat další kapitolu Žít a nechat zemřít, ale uvidíme...

Annie...:)


Ta čára musí být rovná, proboha, slečno Kozačková..!!

19. října 2010 v 20:14 | Drácula |  The diary of Dracula

Hmmm..

Dneska jsem měla výtvarnou přípravu s PANEM XXX (pozor on mě slyší, on mě vidí!). Ten tvor je zvláštní... nedá se popsat... už jsem od něj za ty dva měsíce schytala spoustu přezdívek - slečna Kozačková (to proto, že mám pro těch pár nepotřebných srandiček na předmět obrovskou krabici od kozaček), potom mě nazval ráznou ženskou a... dál už nebudu vyjmenovávat, stejně jsem jich půlku zapomněla! :D
Kreslili jsme kus zmuchlanýho papíru... ptákovina nad ptákoviny. Ale jako jediná ze třídy jsem měla podle PANA XXX ten tvar správně. Samozřejmně mě to povzneslo do výšin. Cítím se zase jako ČLOVĚK!)))
No a potom jsme měli můj nový oblíbený předmět; biologii - já žila v domění, že je biologie totéž jako přírodopis, ale spletla jsem se... je to totéž jako chemie! No to tedy, potěš koště, otevírá se mi to z toho kudla v kapse. Já sice s chemii neměla problémy, ale jenom díky učitelce, co opravdu naučila.
No nic, tak já jdu zase makat - brambůrky, gauč a televize; toť moje namáhavá práce... fuj, to se zase zničím, no nezávidím si to... asi dám brzo výpověď ;)).
Mimochodem... snad vám ani nemusím říkat, že jsem dnešní písemku totálně podělala a pak jsem jí ještě vyválela v blátě a proto se nechci ani vidět! (tak jsem radši sundala všechna zrcadla).

POZOR! AKCE!

Obětuj se pro Dráculovo nikdy neutichající touze po krvi a dostaneš k tomu absolutně a totálně nic ZDARMA na svůj hrob. No neber to...!)))
Drácula

"Člověk, který nikdy nedělá chyby, je člověk, který nikdy nedělá nic."

13. října 2010 v 19:24 | Annie |  Annie's diary

"Člověk, který nikdy nedělá chyby, je člověk, který nikdy nedělá nic."

To je pěknej citát neni? Mně se líbí... jak jsem říkala, jsem blázen do citátů a podobných věcí... tenhle se mi líbí. Je pravdivej. Někdy mě až děsí, kolik kravin a chyb jsem v životě nadělala... mojí největší bylo to, že jsem kašlala na klavír a následně přestala... přestože to miluju... nahoru jsem vám dala video cover jedné skladby, kterou se chci naučit. Jmenuje se L'absente od Yanna Tiersena... určitě si to pusťte, protože ten člověk, co to hraje je fakt úžasnej a já to takhle nikdy nezahraju... Náhodou je to taky čech, kdyby vás to zajímalo a je fakt dobrej...:D Miluju tu píseň... ale je těžká jako něco... a já jí takhle prostě nedám... Mám vůli, se to naučit... ale nikdy ne takhle... navíc to bude trvat hrozně dlouho... přestala jsem po osmi letech chodit na hodiny... to už jsou... dva roky zpátky... dva a půl... a už znova nezačnu... ne proto, že bych nechtěla... ale proto, že tam se nikdy nebudu učit písně z Amélie jako je tahle... a věci, co mi dávala moje učitelka mě prostě nebavily... Já bych chtěla umět hrát Chopina... ale copak jsem mohla? Ne... samej Bach a blbý Etudy od Černýho... já na to prostě kašlala... sem tak blbá že sem to dělala... jak já se za to nesnášim! Ale tak co já vím... třeba se to časem naučím... uvidíme...

Ale k věci:D Tenhle tejden... byl do dneška celkem dost v pohodě, protože byly zkouškový maturity... což mělo za následek, že druhý stupeň naší školy měl leháro. V pondělí jsme jen chodili po městě, v úterý měli první dvě hodiny a pak šli do kina... mimochodem na děsně emotivní film... Habermannův mlýn... je to z období 2. světový války, kdy jsou dva přátelé... jedno je němec a druhý čech - čicháte průšvih? A ten němec si k tomu ještě vezme poloviční židovku... takže každej sice hned od začátku čeká, že tohle dopadne blbě... ale já stejně bulela jako malá...
No... každopádně dneska jsme taky měli první dvě hodiny... z čehož první hodina byl tělák... a na tu druhou jsme měli supl... a učitelka na nás zapomněla :D no nic... Na těláku jsme normálně hráli ten... no... ženskej baseball... ještě kdybych si kurňa vzpomněla, jakt se to jmenuje :D soft ball? Ne... to je asi blbost... možná... nevim :D Tak to byla celkem sranda... já se do toho málem netrefila:D No nic... potom jsme šli s naší profesorkou na biologii do Mořskýho světa na výstavišti v Holešovicích... koukali jsme tam na nějakej film o delfínech a pak si to tam procházeli... no... viděli jsme někoho, koho by člověk kolem 12:00 fakt v akvárku nečekal... taky tam byla taková vtipná ryba, ale z tý jsme fakt tak nadšený nebyly:D


V Mořskym světě jsme potkali...

Pepu Vojtka

Ne, já nekecám :D Fakt jsme ho tam potkali...!!!! ÍÍÍÍÍP! Teda vlastně spíš potkalY, ale to je detail:D Každopádně to byla sranda... páč Lis mi to pak líčila... a říkala něco přibližně takovýhleho...:

"No já jsem se tam koukala na ryby v tom akvárku a viděla jsem tam nějakýho pána s malym chlapečkem, tak jsem si říkala... hele, jé, to je hezký, když je tu takhle tatínek se synem... no ale všimnu si, že na mě nějak divně čumí. Tak jsem se na něj koukla pořádně a řikala si... no do hajzlu, neni to...?" No a přibližně v tenhle okamžik... no krátce po tom přišla ke mně aby se ujistila...: "Nepřipomíná ti támhleten tatínek se synem nějakej povědomej?"
Já: "Kde? Támhleten? Ani n - no ty vole!"
:D:D:D
No prostě sranda...
Ano... jsem fanoušek skupiny KABÁT a ano,  mám ráda Pepu Vojtka... Ale ne... nešly sme za nim a neřekly si o podpis... důvod? Bylo nám to blbý... ono ho takhle určitě otravuje dost lidí, proč bysme měly i my... navíc tam byl se synem... a nějakou starší paní, možná matka nebo co já vím... každopádně by to bylo trapný za nim jít a hned hej počkej a tak no... ale potkaly jsme Pepu Vojtka... a to se nestane každej den! :D
Yahooo! No nic...:D Já mizím, mějte se...

Annie♥
alea acta es
(12. září 2009 - navždy v mých vzpomínkách! Šest hodin čekání, ale stálo to za to!! ♥)

"Nesnáším realitu, protože je tak nedokonalá... Nesnáším dokonalost, protože je tak nereálná..."

7. října 2010 v 22:21 | Annie |  Annie's diary
"Nesnáším realitu, protože je tak nedokonalá... Nesnáším dokonalost, protože je tak nereálná..."

Jakmile jsem viděla tenhle citát, tak jsem si ho zamilovala, vážně. Je bohužel pravdivý... miluju citáty tohohle typu... nemyslím to ve smyslu... depresivní:D ale filozofické... a nebo prostě jen citáty... o životě, lásce, přátelství... klidně si zadám do googlu citáty a pak je projíždím... a občas mě i napadnou věci, který můžu přidat do některý z mých povídek...

Když už jsme teda u těch povídek:D S Kirou je to tak, že jsem teď neměla čas přepisovat, takže 7. kapitola je stále trochu... daleko :D ale doufám, že bude co nejdřív. V rámci povídkové soutěže a druhého kola zadání mám rozepsanou jednorázovku do ní... už druhej pokud, protože první se zvrtnul tak, že jsou z toho čtyři A4 stránky a asi to bude krátká kapitolovka :D No nic... Co se týče té povídky do té zmiňované soutěže :D tak to je teda blbost na extrémní úrovni:D ale až soutěž skončí, tak vám jí sem dám a třeba vás to i trochu pobaví... uvidíme :D

A co jinak? Jak se máte? Já relativně fajn... ale jen relativně... už mám na kontě první čtyřku... z fyziky... no čekala jsem to... vlastně jsem se spíš bála toho, že dostanu hned z prvního testu pětku, což se teda díky bohu nesplnilo:) Zejtra dostaneme výsledky testu ze španělštiny, což teda bude taky mazec, protože ta naše učitelka je fakt děsná kráva... víc než to, je to vážně neskutečný. Příští tejden nemáme moc školu, protože se dělá nějaká zkoušková maturita... což je dobře :) za to jsem ráda... že nejdem do školy... za to, že bude státní maturita fakt ráda nejsem. No a tohle úterý jsem měla vystoupení... jako na konci minulého roku... tentrokrát teda jenom dvě... pořád ale ta samá hra... já v tom jenom tančím, takže žádný drama:D Ale asi budeme dělat nový, na což se teda fakt hodně těším:)

Rozhodla jsem se, že zase začnu hrát na klavír víc... jako ne, že bych znova začala chodit do hudebky... ale budu samouk... jsem schopná se něco naučit, když vážně chci... před pár lety jsem skončila... to jsem hrála osm let... no... a pak jsem na to asi rok... fakt skoro vůbec nesahla... a hrozně mi to chybělo... teď hraju každej den... uklidňuje mě to... a miluju to... ale chci hrát líp... zrovna se učím jednu krátkou skladbu od Chopina a pak ještě He's a pirate :) Amaranth od Nightwish už mám trochu přehranej... :D

No... doufám, že vám sem zase co nejdřív něco hodím :D Teď už musím letět. Ještě jsem dodělávala laborku z fyziky, řeknu vám, že to je vážně vopruz...:D No... už to mám, což je dobře, myslela jsem, že mi hrábně. Mějte se krásně, loučí se vaše praštěná, věčně zabraná do vymýšlení svých příběhů :D

Annie...:)
site

Kterak se stal Drácula superhrdinou.

7. října 2010 v 11:15 | Drácula |  The diary of Dracula
6
Aloha!

V Dráculovo chýši se za těch posledních zamračených dnů vůbec nic nezměnilo. Dráculův život je tak fádní a nudný, že i včerejší zprávy mají víc novinek.

Zrovna před malou chvíli volal Dráculovi jeho stvořitel tou malou krabičkou, která zpívá, aby mi sdělil šokující informaci. A ta je, že nějaký paraziti dělají v Dráculovo nenasytným krku neplechu, tudíž bude muset na vyšetření své upírské krve a podle toho se pak mučednice rozhodne, zda-li se Drácula vrátí do svého teritoria za Troubou, Šmoulou, Joulou a Moulou.

Včera se Drácula nudil u tý plechovky, kterou nazýváme počítač, když najednou vyskočila zelená kytička, že je Moula přítomen u své plechovky. A víte co se stalo?? Drácula se snažil vytáhnout Moulu na oslavu 40. narozenin základního obludáridária, kam jsme s nechutí chodili se něco naučit. Náš hrdina už musel mnohé překonat, ale nejtěžší zkouškou v jeho nekonečném životě bylo vytáhnout Moulu na ten ples. Nu, nakonec se mu to stěží podařilo, takže pokud to nekrachne (jestli jo, tak radši utečte, Dráucula bude běsnit) půjdou do toho obludária pro papírky, které potvrzují účast v Pupíku na plese. 

Tak tedy držte své lidské pracky, ať všechno dobře dopadne, jinak asi Drácula brzy vykrade krevní banku.

P.S: Drácula má jeden dotaz - proč všichni zvířátka v knize tváří píšou kde to mají rádi?? To je nějaká nová choroba?

Drácula

Novinky z Dráculovo chýše.

4. října 2010 v 11:58 | Drácula |  The diary of Dracula
11
Slunce na obzoru pálí, děti se utíkají zahrabat do blázince, pojízdné plechovky na lístek jsou napěchované lidmi i tvory lidem podobajících se a náš hrdina sedí mezi čtyřmi nezvhlednými stěnami a nechá se otravovat v knize tváří nabídkou k sňatku od nějakého svého vrstevníka z fauny, jehož tvář nikdy neměl možnost spatřit. Toť drsná a krutá realita monstra, nazývaného Drácula.

Jednou takhle první říjnovou neděli v pozdní hodině večerní za Dráculou přišel jeho stvořitel a pravil tu krutou větu, která mu sebrala všechnu radost z navracení do svého teritoria plného oblud a podobných kreatur. Ta věta zněla: "Zítra jdeme k doktorce!".

To ráno měl Drácula těžké dilema. Jít k doktorce a zbavit se toho strašného chrchelu, nebo se vrátit zpátky do blázince? Drácula si vybral tu mučednici, zvanou doktorka. Nejdřív poslouchala jeho už po několik tisíc let mrtvé srdce a pak se mu snažila vytřít krk nějakou nevábně vypadajacící vatovou tyčinkou.

Bohužel, i po svých hlasitých modlidbách k bohu Džů Tšů Fáááán PlůPlen nebyl Dráculův nářek vyslyšen a tudíž se Drácula musel vrátit zpátky do rakve a vyležet ten chcíp. Dráculovo přátele Šmoula, Trouba, Joula a ehm, ehm, kamarád Moula tedy musí počkat. Obzvláště pro Moulu je to krutá rána, protože byli s Dráculou dohodnuti, že mu Moula pujčí to lesklé kolečko, ve kterém jsou schovani malý vojáčci, čekající, a že je spolu s Moulou přes síť postřílejí. 

Teď však náš hrdina, se kterým si osud krutě zahrává má čas konečně splnit svůj slib, který dal poslední samičce z rodu příšer hrůzostašných, o kterých kolují děsivé legendy, samičce (nebo samečkovi?) jménem Brambora. Navrhnul jí, že spolu napíšou hororové příběhy ze svého života, bohužel to ještě netušil, že jeho mrtvý mozek bude odmítat spolupracovat, a tak Drácula nebyl schopen napsat ani čárku. Naštěstí to pár růžových prášečku spravilo a tak se může Drácula utkat v souboji na život a na smrt s prázdým papírem a tou nefunkční krabicí, kterou s klidem nazýváme počítač.


Jak tento souboj dopadne?
A jak vydrží Drácula odloučení ze svého teritoria plesu příšer?

To vše a ještě více UŽ BRZY zde... nenechte si ujít strhující pohled do života zvířátek.

***

Tento příběh je inspirován příběhem z fauny Brambory. Brambora je zákeřný a nakažlivý tvor. Nepřibližovat se!

Drácula