Srpen 2010

"Hola hola, škola volá!"......"Uživatel nepřítomen."

31. srpna 2010 v 19:14 | Drácula |  The diary of Dracula
alea acta es
Mí drazí.

Tak jako každej rok, smutně koukám z okna a vzdychám, že už je zase ta debilní škola a prázniny jsou tam, kam občas posílám "nemilé" lidi.
Ale letos to není tak dramatické. Tyhle prázdniny jsem si tolik neužila jako přechozí rok a navíc letos se chystám na střední - nový lidi, nové prostředí, nová škola... = změna. A já tak miluju změny, v těch se přímo vyžívám... muhehe.
Můj brácha se chystá do první třídy a musím říct, že mě baví, když mu vybírám pastelky, když mu nadepisuju sešity, když píšu štítky s jeho jménem. A jsem na něj upřímně zvědavá, jestli to nakonec bude šprt (jak tvrdí máma), nebo jestli mě mu - průměr - budou předhazovat za vzor. No uvidíme... :DD


Dneska jsem byla u léčitelky. Bylo to vážně divný. Na počítači měla rozjetý program s názvy různých částí těla a pod tím takový přístroj. V jedné ruce jsem svírala takový váleček a druhou mi "píchala" do dlaně. To trvalo skoro hodinu, takže mám poněkud rozpíchanou ruku. Auuu... :DD
Dozvěděla jsem se, že mám problém se žaludkem, který jsem si rozdráždila příšernými léky, po kterých mi bylo vážně špatně. Trochu se mi ulevilo, protože jsem si myslela, že to s tím žaludkem si jenom vymýšlím... to víte, jsem těžký hypochondr.
Tak mi nasadila přírodní medicínu. Uvidíme.


No nic, jak se těšíte vy do školy? Já trochu :DD
Btw: Tenhle krásný avatar jsem "ukradla" druhé admince Annie, která si mimochodem lenoší v Holandsku.
Btw, btw: Jdu psát další kapitolu What If a až se Annie vrátí, hodíme na blog novou, naší společnou povídku... těšte se ;))

Drácula

What If - Kapitola II.

25. srpna 2010 v 19:02 | Drácula |  What if...
Za jeden den - dvě kapitoly? Jejda, to už se mi nestalo vážně dlouho.
Ale co, to nevadí. Čím rychleji budu psát, tím víc je pravděpodobnější, že nestihnu zlenivět a vykašlat se na to.
Tak... doufám, že se vám tato kapitola bude líbit.
Je taková... moc se tam toho neděje. Snažila jsem se trochu zrychlit děj. Konekonců, neumím moc lidi napínat a natahovat to, tak proč se o to snažit? Akorát by to dopadlo katastrofálně.

Enjoy! :))

What if...

What If - Kapitola I.

25. srpna 2010 v 13:26 | Drácula |  What if...
Ahoj, ahoj.
Tak jsem se dokopala k tomu, že napíšu konečně povídku.
Já vím, jsem strašná, ty předchozí dvě jsem nedokončila. Prostě fiasko. Ale byli na mě moc depresivní a nebyla jsem spokojená jak je píšu. Tak jsem napsala tuhle novou, spokojená taky nejsem, ale když něco rozjedu, měla bych to dotáhnout do konce. A tentokrát se na to nevykašlu. Už ne!

Jmenuje se to "What if...". Tento příhodný název jsem si "výpujčila" od mé drahé Karr, která stejně svou povídku přejmenovala. No nic, tak... užijte si to a prosím napište na to názor. Nerada bych psala povídku, kterou nakonec nikdo nečte. To by naštvalo každého!


Říkejte mi pane blázne... ;)

23. srpna 2010 v 20:06 | Drácula |  The diary of Dracula
Just Dreaming

Mám chuť vyskočit z okna a vyletět do oblak jako ten pták, ouuuu jé, bejbééééé...


Mí drazí.
Tak se vám opět hlásím. Jaké to zklamání, což?? :D

Snažila jsem se o dess... no... jistě vám nemusím říkat, že má rachotina, kterou já s klidem nazývám počítač a moje neschopnost nevytvořili nic, na co by se dalo dívat. :D
Snad jen tento obrázek nalevo. Ale ani teď si nejsem jistá, jestli jste neoslepli.

Nuže.. jsem zpátky v kurníku, - tolik slepic pohromadě byste jinde nenašli - ve městě, kde žiju (promiň Karr a Týno :D).
Má debilita dosáhla nejvyššího stupně, když jsem si stáhla písničku s Justýnou. Chci říct s Bíbrem! :D :D
Já ho neměla ráda, ale teď proti němu nic nemám, když vidím, jak se k němu lidi chovaj. Když vidím jak mu přejou smrt a hází po něm plastové flašky. Tohle není normální chování! Hovada!!

Prádniny se nám krátěj, miláčkové, užíváte si je? :D

No nic, já se s vámi loučím, báááááj! :D

Btw: Tu písničku od Justina jsem si stáhla jenom kvůli vzpomínkám z Egypta.

Drácula

Bílá jako sníh: Kapitola 5. - Povinná spolupráce; část 2

21. srpna 2010 v 12:34 | Annie |  Bílá jako sníh
love sucks
Tak jsem si hrála a vytvořila tématický avatar k povídce Bílá jako sníh:D No hezky se mi hodil jeden z oříznutých neupravených avatarů od Amber (ambersworld.blog.cz)... jmenuje se love sucks (láska smrdí), což je přesně to co se krásně hodí k mému literárnímu výtvoru:D A dokonce je ta holka blond, takže dobrý... no doufám, že se alespoň trochu líbí a že se bude líbit i další část povídky, kterou jsem už dlouho nepřidávala koukám... no je to 2. část 5. kapitoly s názvem Povinná spolupráce... těšte se na kapitolu 11., říkám to pořád:D tam se konečně začne dít něco pořádnýho:D

bílá jako sníh

Kapitola 5. - Povinná spolupráce; část 2.


Asi se unudím k smrti! :((

16. srpna 2010 v 18:51 | Drácula |  The diary of Dracula
Ahoj, tak se opět hlásím.
Jsem u babičky na vesnici a být tady bych nazvala umíráním. Je tu nuda, zima a zase nuda. Příjdu si jako kolotočový kůň obíhající nekonečenou dráhu. Od doby, co jsem se vrátila z Egypta můj život nabral na stereotypu. Prostě žádný vzrušení.


Víte jak jsem vám psala o tom klukovi z Egypta, jak jsem mu podstrčila svoje číslo pod dveře? Nenapsal. Já vím, je ještě moc brzo na nějaký závěry, ale řekla bych, že na mě za ten týden už zapomněl.. normálně by mi to asi nevadilo, ale teď když vážně přežívám konec prázdin, mě to deprimuje. A jak se máte vy??


Na jednu stranu se těším do školy - jdu do prváku. Nová škola, nové předměty, nový učitele a nový spolužáci. Aspoň zezačátku to bude zajímavý.


Bože já se nudím, že už mi začáná z toho hrabat. xD xD
Tak dobrou noc. xD
Drácula

Sněhová královna.

14. srpna 2010 v 21:54 | Drácula
Mí drazí, tak se opět ozývám.

Mám tu pro vás tip na film. Jedná se o pohádku "Sněhová královna". Já na pohádky nikdy nebyla a ani nejsem, ale tenhle film mě uchvátil. Viděla jsem ho už jako malá a stejně se mi stále líbí. Film je rozdělen na dvě části.
JD

Příběh:


Vášeň... která trvá hodiny...:D

12. srpna 2010 v 15:10 | Annie |  Annie's diary
alea acta es
No... momentálně nemluvím o psaní... a dokonce ani o grafice, i když jsem schopná klidně tři hodiny dělat jeden wallper a hodně mě to baví... ne... o tom řeč není...
Víte... k narozeninám jsem dostala malířskej stojan... ale neměla jsem desku na kreslení a tak... takže jen prostě stál v mém pokoji a kdykoliv, kdy jsem se v noci probudila, mi málem přivodil infarkt... s infarkty bude pravděpodobně pokračovat, ale včera jsme byly s mámou na výstavě šperků od Cartiera a pak to vzaly do obchodu s výtvarnejma potřebama a já jsem si konečně přinesla desku! A dnes, protože nikdo není doma a já jsem nervní, když mi tam někdo furt courá:D jsem si ustřihla kus papíru, kterej jsem měla, když jsem chodila na výtvarku a začala kreslit... víte... nejsem nijak extrémně talentovaná, ale hrozně mě to baví, je to moje vášeň... přestože už kreslím asi hodinu a mám teprv náčrtek...
Vždycky jsem chtěla umět kreslit lidi, portréty... víte, abych si mohla nakreslit postavy ke svým povídkám... no ale to je moje prokletí... kreslím celkem slušně zátiší a tak... i když perspektiva mi dělá problémy... ale to, co bych chtěla kreslit tak hrozně moc mi nejde... proto se nad náčrtkem obličeje tužkou trápím hodinu... je to šílenství... ale nikdo mě nedokáže vyléčit:D

JSEM PROSTĚ MAGOR:D

Zpátky...

10. srpna 2010 v 15:39 | Drácula |  The diary of Dracula

Miluju, miluju, miluju, miluju, miluju, miluju... ♥.

Já prostě miluju Afriku. Miluju ten žár slunce, miluju palmy, miluju rozžhavené pouště... prostě ji miluju. No dobře, byla jsem jenom v Egyptě, ale je to součást Afriky, nebo ne? :D

Musím vám říct, že když jsem tam letěla o půlnoci, tak to bylo něco. Jakmile jsme odstartovali, cítila jsem jak se tam mění tlak... divný... ostatní to necítili, nevím proč. No... takže letěli jsme tam o půlnoci čtyři hodiny. Přiletěli jsme v pět - áno, časovej posun - a venku bylo vedro. Njn, tropy. Když jsme se konečně dostali do hotelu, já nevěřila vlastním očím. Byli jsme v té nejhorší ulici - špína, odpadky... fuj! A ještě do toho jsem usínala za pochodu... první šok byl příšernej.

Jenže, kdo byl v Egyptě tak ví, že je to země kontrastu. Recepce byla příšerná, za to ta zahrada byla prostě nádherná. Ulice byly špinavé, ale pláže nádherné. V jedné ulici lidé žili v sutinách a pár "domů" dál stál hotel Hilton. Jednoduše kontrast.

Já jsem si Egypt zamilovala. Možná právě proto, že není tak "jednotvárný".

Ale asi to co jsem si na něm nejvíc zamilovala je Krisitán. Bože můj... potkala jsem ho dva dny před odjezdem, ale už zezačátku to mezi námi jiskřilo. A myslím, že kdybych pak nemusela odjet, tak by se i "něco" stalo. Strčila jsem mu svoje číslo napsané na ubrousku pod dveře, tak doufám, že napíše, až se vrátí do ČR... co myslíte?

Já tam chci zpátky :((

Drácula