Ách láska je tak zamotaná...

19. dubna 2010 v 16:13 | Drácula |  The diary of Dracula

Děsí mě jedna věc, přátelé.
Děsí mě, že se nedokážu zamilovat do člověka, který je zamilovaný do mě (taky se divíte, že by do mě mohl být někdo zamilovaný?). Co by to byl za život bez komplikací, že?
Musí to být složité. Já se prostě musím zamilovat do člověka, kterého jsem nesnášela. Já se prostě musím zamilovat do člověka, kterému jsem kdysi ublížila. Já se prostě musím zamilovat do člověka, který mě nesnáší.
Tak to jsem já. Jsem divná.

Ach jo, co já to jen vyvádím.
Když jsem přišla do nové školy, potkala jsem HO. Po pěti dlouhých letech jsem ho zase uviděla. Bylo to divné setkání. Měla jsem dojem, že na mě pořád civí. No bodejť by ne, když jsem mu před pěti lety zlomila srdce (dá se tomu říkat zlomené srdce, když jsme ještě byli děti?) a ještě jsem měla tu drzost mu přijít znova na oči. Zezačátku se mi to zdálo fajn, ale potom už mě to nebavilo. Všemožně jsem se mu snažila vyhýbat. Ano, prostě jsem ho z nějakého důvodu nesnášela, byl mi nesympatický.

Já vím, říkáte si, že jsem byla pitomá. Ale už nejsem.
Pak se to po roce změnilo.
Moje debilita odezněla a já si uvědomila jaká jsem kráva. Soudit lidi jen podle vzhledu. To já přece nedělám, říkala jsem si. Ale přesto jsem to udělala.
Ani nevím jak to dál bylo, prostě jsem si ho přidala na facebooku do přátel (oh, díky ti facebooku) a už to jelo.
Napsala jsem mu a zjistila jsem, že je úplně jiný než jsem si celou tu zatracenou dobu myslela. Byl milý, přátelský. A při psaní nepoužíval sprostou mluvu, jako ostatní kluci.

Nikdy jsem se do něj nechtěla zamilovat.
Bránila jsem se tomu, jako kdyby to bylo něco špatného.
Jenže pravidlo: "Láska si nevybírá" zafungovalo.
A navíc, holky pořád do mě rýpaly, že ho mám ráda. Ale neměla… nebo aspoň jsem si to myslela.
Ale musela jsem nad tím přemýšlet.

A měly pravdu. Kupodivu.
Stala se věc, které jsem se od začátku tak moc bránila. Zamilovala jsem se do něj.
Role se obrátily. On mě teď nesnáší (myslím). A já jeho mám ráda.


Tak jak z téhle zamotané situace ven…?

Je mi jasné, že on už první krok neudělá.
Ne po tom co jsem ho odmítla. To člověku sebere sebevědomí.
Ale já jsem velký zbabělec, abych mu to řekla. Obzvlášť, když mám pocit, že už mě nemůže vystát.


A co teď?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karrot Karrot | Web | 26. dubna 2010 v 16:19 | Reagovat

Anet, jsi úžasná.
Bože můj, já chci tvojí slovní zásobu, tvé vyjádřování, vtip, inteligenci!
Jak jsem řekla.
Jsi úžasná! ♥

2 justdreaming justdreaming | Web | 26. dubna 2010 v 18:53 | Reagovat

[1]: Díky Niky... je to od tebe moc milé, i když teda s tebou nesouhlasím, steně děkuju... to potěší ♥ :)))

3 diary-witch diary-witch | 2. května 2010 v 13:05 | Reagovat

♥Máš b-e-z-v-a blog♥Dráklua a to ICQ! :D

4 justdreaming justdreaming | Web | 3. května 2010 v 14:33 | Reagovat

[3]: :D :D díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama