Duben 2010

Layout no. 1

28. dubna 2010 v 22:09 | Annie |  Past Layouts
imagebam.com

Layout no. 1

Name: Just dreaming
Tema: abstraktní
Made by: Annie [me]
Colors: black, dark violet... so dark colors
Since: 24. ledna 2010
Till: 28. dubna 2010

Jak se vám líbil první design tohoto blogu?



Bílá jako sníh: Kapitola 1. - Let; část 1.

26. dubna 2010 v 17:41 | Annie |  Bílá jako sníh
Ahoj. Tak jsem se rozhodla zveřejnit také něco ze své literární tvorby... a to první kapitolu povídky Bílá jako sníh, kterou jsem začala psát... no to už je hodně dlouho... Mám s tím ale takový menší problém, jde o délku kapitol... kvůli tomu to budu zveřejňovat po částech, aby to bylo stravitelné :D takže tady je první část první kapitoly... tak doufám, že si to někdo z vás přečte :D
bílá jako sníh

Kapitola 1. - Let; část 1.


Bitter Truth - Prolog

25. dubna 2010 v 16:35 | Drácula |  Bitter Truth
Bitter Truth
Není vhodné pro děti a mladší 15ti let!!

Prolog


Ve vzduchu smrděl benzín. Kolem mých bot proběhly krysy.Otřepala jsem se. Nenáviděla jsem tahle místa. Místa plná beznaděje, nenávisti, strachu a smrti. Ale v těchto místech se to nejvíce hemžilo zločinci. A tohle byla má práce.

Written by Drácula

25. dubna 2010 v 14:59 | Drácula |  Stories Dracula
Na všechny mé originální povídky se vztahuje autorské právo! Uvědomte si to, než si sami sobě zavaříte!

Kapitolové

- comming soon..

Jednorázové

Stav: Jednorázovka, možná bude mít pokračování.
- Carrie je obyčejná dívka s příšerným životem. Ale pak... se stane nehoda, která jí změní život.
- Školní slohová práce.

Poezie

Ostatní

- Místa, která stojí za to navštívit.

- Aneb jaké blbosti se mi zdají.


Ách láska je tak zamotaná...

19. dubna 2010 v 16:13 | Drácula |  The diary of Dracula

Děsí mě jedna věc, přátelé.
Děsí mě, že se nedokážu zamilovat do člověka, který je zamilovaný do mě (taky se divíte, že by do mě mohl být někdo zamilovaný?). Co by to byl za život bez komplikací, že?
Musí to být složité. Já se prostě musím zamilovat do člověka, kterého jsem nesnášela. Já se prostě musím zamilovat do člověka, kterému jsem kdysi ublížila. Já se prostě musím zamilovat do člověka, který mě nesnáší.
Tak to jsem já. Jsem divná.

Ach jo, co já to jen vyvádím.
Když jsem přišla do nové školy, potkala jsem HO. Po pěti dlouhých letech jsem ho zase uviděla. Bylo to divné setkání. Měla jsem dojem, že na mě pořád civí. No bodejť by ne, když jsem mu před pěti lety zlomila srdce (dá se tomu říkat zlomené srdce, když jsme ještě byli děti?) a ještě jsem měla tu drzost mu přijít znova na oči. Zezačátku se mi to zdálo fajn, ale potom už mě to nebavilo. Všemožně jsem se mu snažila vyhýbat. Ano, prostě jsem ho z nějakého důvodu nesnášela, byl mi nesympatický.

Já vím, říkáte si, že jsem byla pitomá. Ale už nejsem.
Pak se to po roce změnilo.
Moje debilita odezněla a já si uvědomila jaká jsem kráva. Soudit lidi jen podle vzhledu. To já přece nedělám, říkala jsem si. Ale přesto jsem to udělala.
Ani nevím jak to dál bylo, prostě jsem si ho přidala na facebooku do přátel (oh, díky ti facebooku) a už to jelo.
Napsala jsem mu a zjistila jsem, že je úplně jiný než jsem si celou tu zatracenou dobu myslela. Byl milý, přátelský. A při psaní nepoužíval sprostou mluvu, jako ostatní kluci.

Nikdy jsem se do něj nechtěla zamilovat.
Bránila jsem se tomu, jako kdyby to bylo něco špatného.
Jenže pravidlo: "Láska si nevybírá" zafungovalo.
A navíc, holky pořád do mě rýpaly, že ho mám ráda. Ale neměla… nebo aspoň jsem si to myslela.
Ale musela jsem nad tím přemýšlet.

A měly pravdu. Kupodivu.
Stala se věc, které jsem se od začátku tak moc bránila. Zamilovala jsem se do něj.
Role se obrátily. On mě teď nesnáší (myslím). A já jeho mám ráda.


Tak jak z téhle zamotané situace ven…?

Je mi jasné, že on už první krok neudělá.
Ne po tom co jsem ho odmítla. To člověku sebere sebevědomí.
Ale já jsem velký zbabělec, abych mu to řekla. Obzvlášť, když mám pocit, že už mě nemůže vystát.


A co teď?

Slonisko a vosa... written by Annie

13. dubna 2010 v 19:22 | Annie
Ahoj. Tak jsem koukala, že Dracula zveřejnila článek :D zázrak... ne, fajn... já vím, nebyl čas a tak... i já jsem dost zahálela, ale tak chceme to napravit pravděpodobně obě... tak já jsem slíbila, že taky něco přidám, a vzhledem k tomu, že jsem poslední dobou naprosto ale naprosto inspiračně vycuclá... dávám sem jeden z mých dřívějších básnických výtvorů s názvem Slonisko a vosa. Tato báseň byla psaná na přání mojí nejlepší kamarádky Whit mimochodem, kterou už nebavilo, že furt píšu samý depresivní... chtěla něco veselýho... takže je to hodně velká kravina... ale jí se to líbilo...:D
sloniskp

Slonisko a vosa

Nedávno jsem slíbila,
že až budu tvořit,
bude báseň veselá,
nebudu se mořit.

Slíbila jsem myslím, že
báseň o slonovi.
Jak já ale skládat mám?
Vyjádřit to slovy?

Tohle míti nebude,
hlavu ani patu.
Já jsem asi blázen co?
Sama sebe matu.

Co bych já tak napsala,
o malém slonisku?
Hlavně nesmím dopustit,
aby to bylo v tisku...

Ten slon dlouhý chobot má,
víte, místo nosu,
představte si třeba, že by,
do něj vtáhl vosu.

Tohle se už párkrát jistě
fakt muselo stát.
A ostatní sloni se jen,
mohli v klidu smát.

Jak on tam tak poskakoval,
s vosou uvnitř chobotu,
došlo mu, že takhle nechtěl,
strávit celou sobotu.

Co má ale asi dělat,
když mu uvnitř bzučí?
On chudák jen nadává
a nahlas smutně skučí.

V tu chvíli ho napadlo,
že tu možnost je,
jak vypudit jí ven
a poslat do háje.

Tu stoup si slon na všechny čtyři,
nabral hodně vzduchu.
Zatroubil pak ze všech sil,
až mu prasklo v uchu.

A tak vosa vyletěla,
nosní dírkou ven.
Slon už může volně dýchat,
usmívat se jen.

To by bylo asi všechno,
já už vážně nevím.
Už mám z toho křeče v břiše,
jak se tady tlemím.

Co jsem zjistila při sledování seriálu Čarodějek

10. dubna 2010 v 12:06 | Drácula |  The diary of Dracula
Tak tohle jsem zjistila při sledování seriálu Čarodějek... neberte to vážně, snažila jsem se o humorné pojetí.

-         Je celkem normální, když starší chce zabít svého syna - anděla - z budoucnosti, protože mu prostě nevěří.
-         Je celkem normální, když se chce syn - anděl - z budoucnosti, zbavit svého otce ještě před svým početím.
-         Je normální, že starší a andělé nemají zabíjet, přesto to dělají.
-         To, že po vás jede vlastní teta je taky normální.
-         Každý se může stát čarodějem/čarodějkou. Stačí jen, dostat schopnosti čarodějek/čarodějů, kteří jsou při výměně svých schopností vyrušeni nějakým démonem.
-         Pozor, na zatoulané duchy, mohly by posednout vaše tělo.
-         Když vám někdo zabije sestru - čarodějku - zjistíte, že máte ještě jednu, o které jste doposud nevěděli.